Studny - historie 

Studnařství je oborem, který lidé provozují téměř od pravěku. Pro první stálé osady založené člověkem byla blízkost vodního toku, jezera či pramene nezbytností. Velice brzy se ale lidé naučili hledat vodu v měkkých půdách pod povrchem země.

Budováním citadel a hradů na skalnatých návrších, strategicky nezávislých na svém okolí, se lidé naučili dobývat vodu i z neuvěřitelných hloubek a ve velmi pevných horninách a zjistilo se, že ji lze nají téměř všude, pokud se prokopeme dostatečně hluboko.

Zvláště pak území České republiky oplývá vodou v nebývalé míře, i když i zde se najdou výjimky.

Studny v minulosti

Veškeré starší studny vybudované před zavedením těžké strojní techniky můžeme zahrnout do kategorie kopané studny.

Bez výjimky jsou všechny široké nejméně tak, aby pojaly kopáče ohánějícího se krátkým krumpáčem. A zpravidla je tato šířka i šířkou maximální, protože každý decimetr navíc nesmírně stěžoval studnařskou práci. Nutil studnaře vyzdvihovat ze dna k okraji podstatně větší množství materiálu a v nekompaktních zeminách také zvyšoval riziko závalu.

Slavná studna o průměru 4 metry v Mělníku

Výjimku z tohoto pravidla tvoří například slavná čtyřmetrová studna v Mělníku. O účelu tak velkorysého průměru, při více než padesáti metrech hloubky, se můžeme dnes jen dohadovat.

Proti zřícení stěn se staré studny vykládaly kamením, později například keramickými cihlami.

K čerpání vody sloužil mnoho století rumpál se zavěšeným vědrem. Již ve starověku se ale objevila první čerpadla poháněná lidskou nebo zvířecí silou a někdy také s využitím větrné energie.